Fantazií lze nazvat všechny sny, o kterých víme, že nemají reálný základ, ale bylo by to možné, kdyby… a rozum velí, že takové kdyby není, nebude, ba ani by nemohlo být. A tady leží počátek fantazie kreslící snadný či nesnadný život lidí a velice často i jiných obyvatel vesmíru.
          Na základě vědecké fantazie vznikla literatura science fiction, objasňující vize vyspělé technické civilizace autorů povětšinou kritizujících současný stav společnosti. Je známo, že Jules Verne ve svých knihách o bujných snech a možnostech lidstva předpověděl existenci nejrůznějších věcí, přístrojů i dopravních prostředků, které byly považovány za pouhou fantazii, protože věda nemohla poskytnout nic, co by vedlo k takové skutečnosti. A nebo byly vyrobeny, protože ten snový svět byl příliš lákavý a vědci se vydali za ním? Jsou vědecké objevy náhodné a teprve pro objevené poznatky je hledáno využití?
          Myslím, že lze souhlasit s prolínáním obojího, ačkoli fantazijní předpovídání se zdá být častější. Takže kdykoli sníme o něčem nepoznaném, kreslíme tenkou cestičku vědě, kudy by se měla ubírat, aby naše vědění dosáhlo takového stupně, které je schopno splnit naše vize.
          Fantazie je tudíž hnacím motorem činnosti všech lidí a není-li naše vize uskutečněna, vědecky propracována ihned, neznamená to, že budeme jediní, kdo budou formulovat svoje představy. Hybná síla fantazie kouzlí nové světy, nové možnosti a my přijímáme se samozřejmostí všechny výhody vědění, aniž mnohdy známe samu vědeckou podstatu fungování.
          Má síla vědění versus síla fantazie tolik společného a zároveň tolik rozdílného, že zápas skončí nerozhodně? Vedle mnoha nesplněných snů leží mnoho vědeckých poznatků a objevů nemajících využití! Posilujme tedy obojí, ať nám přináší mnoho příjemného, protože každý nemůže vědění ovlivnit či sám vědcem být, zatímco fantazii má a může rozvíjet úplně každý člověk.