Čas: 17:41 Datum: 20.10.2019 Svátek: Počítadlo: 
Já:  [Foto]  [O mně]
Má tvorba:  [Veršíky]  [Články]  [Obrázky]  [Hlína]
Články:  [Všechny]   [Smích je jediný lék na zármutek]   [Fantazie je silnější než vědění]


Smích je jediný lék na zármutek

          Zármutek je velmi silný cit. Můžete cítit fyzickou bolest, únavu, trnutí v nohou až se vám podlamují a nechce se žít. Různí lidé různě dlouhou dobu vstřebávají pocit smutku, než se dokáží rozesmát.
          Jedině míra prožitku veselí a smíchu dokáže určit stupeň „překonání zármutku". Smích uvolňuje napětí uvnitř organismu a v podstatě vyvažuje misku vah se zármutkem. Lidé, kteří nepoznali hluboký zármutek by tedy nemohli nikdy poznat to pravé rozvolnění, ani naději na pocit nejvyššího stupně úlevy.
          Avšak kdo určí, jestli zármutek byl tak hluboký, že nejhlubší a pocit uvolnění smíchem dosáhl nejvyššího stupně? Je třeba zapátrat v sobě samém každému jedinci, jenž v době zármutku cítil smích jako prohřešek, jako zakázaný či nedůstojný projev, který jemu už nebude nikdy dopřán, či ve smíchu, který je nezadržitelný, neovladatelný a může to být docela obyčejná situace, při které v nás nedokáže žádná výčitka zahlodat a blahodárnému smíchu ubrat na moci.
          Stále trénujeme a stupně zármutku a smíchu přibývají. Jen ten, kdo by netrénoval, což je například ten, kdo nikdy nechtěl nikoho rozveselit, nevyprávěl vtip, nebo (dokonce!) nezavtipkoval na svou osobu, jen ten by znal stupínky dolů. Stále zarmoucený, který by jen hlouběji hleděl a nejsmutnější může pro něj být rovněž docela běžná situace, která jinému zapříčinila záchvat osvobozujícího smíchu.
          Snad jednou stále zarmoucení lidé procitnou a přidají se ke smějícím, poté přidají svoji trošku do mlýna a přestoupí tu hranici, kdy je smích osvobodí, uvolní a získá si je. Pocítí, že znají oba póly a celou škálu od zármutku ke smíchu a že si úlevu smíchem zaslouží, stejně tak jak zármutek hluboce prožili.
          Věřím, že veselí lidé už prošli takovým testem a od nich je třeba nasávat blahodárnou atmosféru pohody a smíchu, abychom si rozšiřovali své obzory oběma směry, avšak nejlépe ke smíchu, který osvobodí nejen nás, ale i naše blízké, pro které se zdá být zármutek bezvýchodný a náš smích si je získá, uvolní je a vyléčí.



Fantazie je silnější než vědění

          Fantazií lze nazvat všechny sny, o kterých víme, že nemají reálný základ, ale bylo by to možné, kdyby… a rozum velí, že takové kdyby není, nebude, ba ani by nemohlo být. A tady leží počátek fantazie kreslící snadný či nesnadný život lidí a velice často i jiných obyvatel vesmíru.
          Na základě vědecké fantazie vznikla literatura science fiction, objasňující vize vyspělé technické civilizace autorů povětšinou kritizujících současný stav společnosti. Je známo, že Jules Verne ve svých knihách o bujných snech a možnostech lidstva předpověděl existenci nejrůznějších věcí, přístrojů i dopravních prostředků, které byly považovány za pouhou fantazii, protože věda nemohla poskytnout nic, co by vedlo k takové skutečnosti. A nebo byly vyrobeny, protože ten snový svět byl příliš lákavý a vědci se vydali za ním? Jsou vědecké objevy náhodné a teprve pro objevené poznatky je hledáno využití?
          Myslím, že lze souhlasit s prolínáním obojího, ačkoli fantazijní předpovídání se zdá být častější. Takže kdykoli sníme o něčem nepoznaném, kreslíme tenkou cestičku vědě, kudy by se měla ubírat, aby naše vědění dosáhlo takového stupně, které je schopno splnit naše vize.
          Fantazie je tudíž hnacím motorem činnosti všech lidí a není-li naše vize uskutečněna, vědecky propracována ihned, neznamená to, že budeme jediní, kdo budou formulovat svoje představy. Hybná síla fantazie kouzlí nové světy, nové možnosti a my přijímáme se samozřejmostí všechny výhody vědění, aniž mnohdy známe samu vědeckou podstatu fungování.
          Má síla vědění versus síla fantazie tolik společného a zároveň tolik rozdílného, že zápas skončí nerozhodně? Vedle mnoha nesplněných snů leží mnoho vědeckých poznatků a objevů nemajících využití! Posilujme tedy obojí, ať nám přináší mnoho příjemného, protože každý nemůže vědění ovlivnit či sám vědcem být, zatímco fantazii má a může rozvíjet úplně každý člověk.